Nejlepší bakalářská práce je z pera naší studentky portugalštiny

Tento týden jste obdržela Cenu děkana za nejlepší bakalářskou práci. Upřímně Vám jménem oboru Portugalský jazyk a literatura a také za celou katedru romanistiky gratulujeme.   

• Děkuji, moc si toho vážím.

Mohla byste jen krátce popsat, co bylo hlavní myšlenkou a náplní práce nominované na Cenu děkana?

• Ve své práci jsem se snažila, na základě teorie intertextuality, ukázat na vybraných fantastických povídkách Mária de Carvalha jejich dialogický vztah s rozmanitými díly. Čtenář může nacházet spoustu aluzí, z nichž některé ani autor do díla nemusel mít v úmyslu vložit. Při aktivní četbě se tak stáváme spoluautory, utváříme smysl textu. A to mi přijde nesmírně zajímavé.

Proč jste si zvolila za hlavní téma své diplomové práce právě tohoto autora?

• S dílem Mária de Carvalha jsem se poprvé seznámila na hodinách portugalské fantastické povídky s doktorkou Silvií Špánkovou a jeho povídky mě zaujaly. Zároveň se jedná o současného autora, na jehož tvorbu ještě nebylo vytvořeno příliš mnoho odborných prací.

V práci jste ukázala kromě velmi kvalitní analytických schopností také výbornou orientaci ve jmenované problematice. Zajímá Vás toto téma již delší dobu nebo jste našla inspiraci až v průběhu studií na hodinách portugalské literatury?

• Trvalo mi dlouho, než jsem se rozhodla, o čem bych chtěla psát. S výběrem tématu mi pomohla doktorka Špánková při konzultacích.

Souvisí tato tématika nějak i  s aktuálním děním ve světě?

• Právě nadčasovost se mi na povídkách Mária de Carvalha tolik líbí. Autor se zabývá problémy, které budou ve společnosti vždy aktuální. Myslím si, že na současnou pandemickou situaci ve světě skvěle poukazuje právě jedna z vybraných povídek – Pede poena claudo. Vypráví o moru, který se postupně rozšiřuje po vesnici. Vystrašení obyvatelé začnou pod tíhou událostí následovat příkazy ďábla převtěleného do postavy kněze, který využije této bezútěšné situace k jejich manipulaci. Můžeme zde vidět paralelu jak se spoustou událostí z historie, tak i s právě aktuálním děním v některých státech ve světě.

Co Vás vedlo k výběru portugalštiny jako studijního oboru?

• Tak jako spousta mých vrstevníků jsem v posledních ročnících střední školy nevěděla, co bych chtěla dále studovat. Jednou jsem se místo zkoumání nabízených oborů raději podívala na jeden portugalský film, ke kterému jsem se dostala úplnou náhodou. Pamatuji si, že to bylo poprvé, kdy jsem tento jazyk slyšela a ihned si ho zamilovala. A po navštívení Portugalska a Brazílie jsem se jenom utvrdila v tom, že jsem si vybrala správně.

A byla to šťastná volba?   

• Studium portugalské filologie mě moc baví. Líbí se mi, že můžu propojit studium jazyka spolu s literaturou a s kulturním a historickým kontextem. Nejvíce vděčná jsem ale za úžasné vyučující na našem oboru, kteří nás svým přístupem a zapáleností motivují k dalšímu studiu.

Děkujeme za uznání a mám ještě poslední dotaz. Jaké jsou Vaše plány do budoucna?

• Chtěla bych dále pokračovat ve studiu toho, co mě baví a naplňuje. Zároveň mě čím dál více zajímá překladatelství literárních děl, díky kterému se zpřístupňuje cesta českého čtenáře k portugalské literatuře.

Rozhovor vedla docentka ÚRJL Iva Svobodová.

Tereza Mori, aluna de filologia portuguesa,  recebe o Prémio do Decano pelo melhor trabalho de licenciatura

Tereza Mori, estudante de Língua e Literatura Portuguesas,  ganhou o Prêmio do Decano pela melhor tese de licenciatura, intitulado  Intertextualidade nos contos fantásticos de Mário de Carvalho. Recebeu-o no âmbito do programa cultural da Semana das Ciências Humanas organizado pela Faculdade de Letras da Universidade de Masaryk em Brno, na República Checa. O objetivo principal do trabalho vencedor foi analisar vários contos de Mário Carvalho do ponto de vista da teoria de intertextualidade. Merecendo o sucesso da aluna o nosso reconhecimento e, também, a nossa atenção, decidimos convidá-la para uma curta entrevista sobre a sua tese de licenciatura e, também, sobre os seus estudos no Instituto de Línguas e Literaturas Românicas.

Gostaríamos de lhe dar, em nome do Departamento de Filologia Portuguesa e do Instituto de Línguas e Literaturas Românicas, os nossos mais sinceros parabéns por esta importante vitória.

-   Obrigada, fico muito grata.

Poderia descrever, de forma breve, a mensagem principal do seu trabalho?   

O objetivo principal da análise dos contos fantásticos de Mário de Carvalho foi mostrar, com base na teoria da intertextualidade, a sua relação dialógica com uma diversidade de obras literárias. Cada leitor pode encontrar uma série de alusões, algumas delas nem mesmo o autor teve a intenção de inserir na obra. Durante a leitura ativa, tornamo-nos coautores, formando o sentido do texto. Acho isso muito interessante.

Porque é que escolheu os contos de Mário Carvalho como o tema principal do seu trabalho?

Conheci a obra de Mário de Carvalho durante as aulas do Conto fantástico dadas pela professora Silvie Špánková e, simplesmente,  fiquei fascinada. Ao mesmo tempo,  trata-se de um autor contemporâneo, cuja produção foi abordada apenas em poucos trabalhos especializados.

No seu trabalho, você provou, para além de altas qualidades analíticas, uma ótima orientação intertextual. Isso porque se interessa pelo tema já há mais tempo ou foi só ao longo dos estudos na Faculdade, e durante as aulas da Literatura Portuguesa que encontrou a maior inspiração?   

- Na verdade, demorei algum tempo em definir exatamente o tema do meu trabalho.  Mas a decisão final só a tomei  durante as aulas de consulta com a professora Špánková.

Será um dos motivos também o facto de a problemática escolhida ser associada aos temas e às notícias dos últimos tempos?

Com efeito, o que é típico dos contos do Mário de Carvalho é o traço de atemporalidade. O autor ocupa-se dos problemas que sempre serão atuais na sociedade. Assim, por exemplo, a mensagem do conto Pede poena claudo poderia ser bem aplicada na situação atual da pandemia no mundo. A narração fala de uma peste que se espalha pela aldeia. Os habitantes assustados começam a seguir as ordens do diabo, reencarnado na figura do padre, que aproveita desta situação desoladora para manipulá-los. Aqui podemos observar bem uma paralela não só com os acontecimentos atuais em alguns países ao redor do mundo como também com muitos eventos históricos.

Não posso deixar de perguntar o que é que a levou a escolher o Português como a principal área de seus estudos na Universidade?

Assim como muitos outros alunos da minha idade, nos últimos anos de estudos na escola secundária refletia sobre os programas que as universidades oferecem. Um dia, em vez de procurar os campos de estudo disponíveis, preferi ver um filme português com que me deparei por acaso. Lembro-me de que foi a primeira vez que ouvi essa língua e apaixonei-me logo por ela. E depois de visitar Portugal e o Brasil, só me assegurei de que foi a escolha certa.

E foi mesmo a escolha certa? 

Absolutamente. Gosto muito de estudar a filologia portuguesa. Acho ótimo poder juntar o estudo da linguagem e da literatura com o contexto cultural e histórico. Contudo, é pelas nossas professoras maravilhosas que fico mais grata. São elas que nos motivam a continuar a estudar com entusiasmo.

Quais são os seus planos para o futuro?

Gostaria de continuar a estudar do que gosto, o que, alias,  se vai cumprindo. Também estou interessada, cada vez mais, na área de tradução literária, graças à qual se se torna acessível, para o leitor checo, o caminho  para conhecer a literatura portuguesa.